|
|
Důvěra v evropské a mezinárodní instituce – duben/květen 2023
Čadová, Naděžda
Evropské unii v současné době důvěřuje o málo méně než polovina (46 %) českých občanů, naopak polovina veřejnosti (50 %) jí nedůvěřuje. Důvěru OSN a NATO vyjadřuje nadpoloviční podíl českých občanů (NATO 56 %, OSN 52 %) a více než třetina občanů k nim pociťuje nedůvěru (NATO 36 %, OSN 37 %).\nVíce než třetina oslovených důvěřuje Evropské komisi (38 %) a Evropskému parlamentu (36 %), nicméně o něco vyšší, a to přibližně poloviční, podíl jim nedůvěřuje (Evropské komisi 47 % a Evropskému parlamentu 50 %).\n\nDůvěra jednotlivým institucím a představitelům Evropské unie se pohybuje od necelé jedné čtvrtiny po necelé dvě pětiny společnosti, přičemž nedůvěra těmto institucím převažuje nad důvěrou. Podíl nedůvěřujících v případě všech sledovaných evropských institucí a představitelů od roku 2021 významně vzrostl.
|
|
|
Od bezpečnostní aliance k bezpečnosnímu managementu: neoliberální institucionalismus a transformace NATO
Suchardová, Hana ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Bureš, Oldřich (oponent)
Měnící se prostředí mezinárodních vztahů, měnící se podoba konfliktů a výskyt odlišných hrozeb ovlivnily Severoatlantickou alianci (NATO) a její postavení v mezinárodním systému. Jasná struktura mezinárodního systému, která byla dána bipolárním rozdělením, vzala s koncem Studené války za své a nejasná politická rovnováha přinesla otázku budoucnosti NATO. Politická koncepce, kterou organizaci vtiskla studená válka, neodpovídala nynějšímu strategickému prostředí a Aliance byla postavena před důležitý úkol své opětovné transformace. Již během studené války docházelo ke změně postavení symbolu národní bezpečnosti, která byla hlavním tématem studené války. Tento pojem byl často využíván k zdůvodnění mnoha politických rozhodnutí od přijetí Marshallova plánu, přes podobu americké zahraniční politiky, až po určení kvót na dovoz ropy.1 Podle Roberta Keohana to bylo již období po konci Vietnamské války, kdy národní bezpečnost musela přenechat z poloviny svou výsadní pozici pojmům jako vzájemná závislost a spolupráce.2 Tato proměna byla pro sledování vývoje NATO velice důležitá, neboť tato organizace spojuje obě tyto myšlenky v jedné struktuře. Konec studené války nebyl jedinou historickou událostí, která NATO přivedla k transformačním snahám. Z historie můžeme zmínit například válku na Korejském poloostrově,...
|
|
|
Globalizace a kosmopolitní teorie demokracie
Vařeková, Petra ; Šimsa, Martin (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Tato práce se zabývá možností kosmopolitního přístupu k demokracii ve světě pozměněném globalizačními procesy. Problematika globalizace je rozebrána z pohledu tří současných sociologů - Ulricha Becka, Anthonyho Giddense a Jana Kellera. Bude ukázáno, jakým způsobem ekonomická, kulturní a politická globalizace mění pravidla světové politiky. Moderní koncept demokracie tradičně předpokládal rámec národního státu, nicméně národní státy samy o sobě již nedokážou adekvátně reagovat na globální rozměr současných světových problémů. Tato skutečnost poté umožní otevřít téma kosmopolitismu jako konceptu, který si klade ambice rozšířit demokratické vládnutí i na globální úroveň. Nejdříve bude představen Kantův kosmopolitní návrh zákonného mezinárodního uspořádání - federace svobodných států. Věčného míru může být podle Kanta dosaženo skrze realizaci veřejného práva ve třech sférách: státoobčanské právo, mezinárodní právo a světoobčanské právo. Na Kanta navázalo několik autorů, kteří různou měrou rozšiřují jeho kosmopolitní představu. John Rawls v Právu národů navrhuje politickou koncepci práva a spravedlnosti, která zůstává pevně v rámci norem mezinárodního práva. Naopak kosmopolitní autoři jako David Held a Daniel Archibugi navrhují takovou reformu mezinárodních institucí, jejímž konečným důsledkem by mohlo být...
|
|
|
Selected elements of global politics: Theoretical aspects, common threads, and empirical divergences in three "liberal" International Relations' approaches
Gasparini, Amedeo ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Kotvalová, Anna (oponent)
i Abstract Liberalism encompasses many disciplines. Individual freedom, free-market capitalism, republican form of government, and rule of law are considered to be among its main pillars. The Thesis illustrates an original analysis of three partial "liberal" theories of International Relations (IR) - referred to as "approaches" because of their interdisciplinarity - and their main scholars' considerations vis-à-vis important selected elements of global politics, with peace as the general background. The three analyzed approaches are Economic Liberalism, Democratic Peace Theory, and Democratic Realism. Keeping into account their differences, traditions, and purposes, the approaches are operationalized through five subchapters - institutions, free-market, international law, conflict intervention, and nationalism - to prove their compatibility, non-contradiction, and possible juxtaposition vis-à-vis these features. Despite some "empirical differences", while looking at the selected-IR issues, the approaches have "common threads", and this is visible when the three frameworks and their top-selected scholars are confronted with the elements. After a general introduction on liberalism, a definition of peace in IR, and a quick overview of Peace Studies, the three approaches are presented in their theoretical...
|
|
|
Důvěra v evropské a mezinárodní instituce - duben 2019
Medzihorská, Eva
V rámci dubnového šetření pokládalo CVVM sadu otázek týkající se důvěry občanů mezinárodním organizacím a institucím Evropské unie. Konkrétně občané vyjadřovali míru své důvěry k Severoatlantické alianci (NATO), Organizaci spojených národů (OSN) a Evropské unii (EU). Z institucí Evropské unie pak hodnotili, nakolik důvěřují Evropské komisi, Evropskému parlamentu, předsedovi Evropské rady (tzv. evropskému prezidentovi) a vysoké představitelce EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku (tzv. ministryni zahraničí EU).
|
|
|
NATO and the EU: Institutional Cooperation and Competition in European Security
Grissom, Emma ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
The institutional relationship between the North Atlantic Treaty Organization (NATO) and the European Union (EU) is ostensibly predicated on shared values and interests. In the area of European security, this relationship has been observed to be both cooperative and competitive; both ineffectual and progressive. In practice, there are numerous accounts of the competitive gridlock at the bureaucratic level and member state in-fighting that counteracts any tactical progress. This analysis examines the relationship between NATO and the EU and the conditions under which they cooperate effectively, or devolve into open competition. Through the lens of three demanding humanitarian crises, this analysis argues that the keys to effective cooperation are institutional autonomy over security and defense measures, and clear positioning of their role in institutional interactions. The first formative interaction between the EU (WEU) and NATO in Bosnia and Herzegovina (1993-1995, 2004) established that Europe required a security infrastructure separate from the NATO's existing military behemoth. It also crucially revealed that international recognition and legitimacy plays a significant role in the behavior and formation of these institutional identities. Months later, the open rivalry between NATO and the EU...
|
|
|
Důvěra v evropské a mezinárodní instituce - duben 2018
Hanzlová, Radka
V rámci dubnového šetření pokládalo CVVM sadu otázek týkající se důvěry občanů mezinárodním organizacím a institucím Evropské unie. Konkrétně občané vyjadřovali míru své důvěry k Severoatlantické alianci (NATO), Organizaci spojených národů (OSN) a Evropské unii (EU). Z institucí Evropské unie pak hodnotili, nakolik důvěřují Evropské komisi, Evropskému parlamentu, předsedovi Evropské rady (tzv. evropskému prezidentovi) a vysoké představitelce EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku (tzv. ministryni zahraničí EU).
|
|
|
Důvěra v evropské a mezinárodní instituce – duben 2017
Pilecká, Jarmila
V rámci dubnového šetření pokládalo CVVM sadu otázek týkající se důvěry občanů mezinárodním organizacím a institucím Evropské unie. Konkrétně občané vyjadřovali míru své důvěry k Severoatlantské alianci, Organizaci spojených národů a Evropské unii. Z institucí Evropské unie pak dále hodnotili, nakolik důvěřují Evropské komisi, Evropskému parlamentu, předsedovi evropské rady a vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (tzv. ministryni zahraničí EU).\n
|
|
|
Role UNRWA v izraelsko-palestinském konfliktu
Vlnová, Anna ; Lehmannová, Zuzana (vedoucí práce) ; Volenec, Otakar (oponent)
Podpůrná a pracovní agentura pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (United Nations Relief and Works Agency for Palestine Refugees in the Near East, dále jen UNRWA nebo agentura) je mezinárodní organizace, která v současnosti poskytuje pomoc a ochranu palestinským uprchlíkům žijícím v oblasti Blízkého východu. UNRWA byla založena Organizací spojených národů (dále jen OSN) v roce 1949. Na základě svého původního mandátu měla být pouze dočasnou organizací, která se měla zaměřit výhradně na okamžitou humanitární pomoc palestinským uprchlíkům po první arabsko-izraelské válce. Cílem této bakalářské práce je charakterizovat mandát agentury UNRWA, definovat ze kterých dokumentů vychází a specifikovat jeho hlavní cíle. Následným záměrem je, ukázat jakým způsobem se vyvíjely hlavní cíle agentury, a to prostřednictvím analýzy jednotlivých strategií UNRWA. Jedná se o střednědobé strategie, které agentura vydala pro období let 2005-2009, 2010-2015 a 2016-2021.
|
|
|
International Truck Transport
Mitríková, Veronika ; Rathouský, Bedřich (vedoucí práce) ; Fedák, Robert (oponent)
Témou této bakalářské práce je analýza mezinárodní kamionové dopravy (MKD). Práce popisuje mezinárodní dopravní instituce a platné právní předpisy. Cílem této práce je popsat činnost, strukturu a přínos jednotlivých mezinárodních organizací zabývajících se silniční dopravou a v rámci realizace konkrétní kamionové dopravy poukázat na možné problémy, které mohou v rámci MKD nastat. Mezi největší z těchto problémů patří dodržování povinných přestávek, správné zaznamenávání přestávek a jiných prací a bezpečnosti vozidel a vodičů.
|
host ::
RSS.